O autorce

Daniela Šafránková se narodila v roce 1974 v Praze. Malování ji bavilo odjakživa. Kresbu a malbu studovala v lidové škole umění. V dospělosti však dala na nějakou dobu přednost divadlu. Na Divadelní fakultě Akademie múzických umění absolvovala studium divadelní produkce. Po absolutoriu se odstěhovala za svým manželem do Kalifornie, kde vystudovala pedagogiku a výtvarnou výchovu na California State University. Pak několik let učila výtvarnou výchovu a divadlo na Newhart Middle School. V roce 2002 se vrátila do Čech. V současné době žije a tvoří v Praze nebo na své venkovské chalupě v Čechách. 

Tvorba

Danieliny obrazy malované olejem na plátno jsou snadno rozpoznatelné. Tryská z nich do dálky živá barevnost a pozitivní energie. Paleta jejích barev byla zpočátku tlumená a šedivá. Snad žhavé slunce, tropická příroda či vůně a chu_ přezrálých š_avnatých kalifornských pomerančů vnesly do jejích obrazů nespoutanou záplavu tvarů, pohybu a jasných a zářivých barev. "Náměty pro své obrazy čerpám na cestách, vnáším do nich své zážitky, počasí, inspirují mne změny ročních období, padání listí, barevné proměny a impulsy," prozrazuje svou inspiraci malířka. PhDr. Dušan Sedláček hodnotí práci autorky jako "....osobitou a malířsky zvládnutou interpretaci soužití s přírodou. Šafránková maluje nejen to, co vidí, ale současně i to, co cítí, prostě, civilně a bez vyhledávání efektních momentů. Prostřednictvím pevných tahů, kresby a osobité barevnosti provází svým světem. Neobvyklá barevnost je ovlivněna malířčiným pobytem v Kalifornii, jiným světlem a také hnědožlutým odrazem okolních pouští, absencí sytých i temnějších zelených barev obzoru, jak je známe u nás, a naopak sytostí barev jiných. Ona barevnost je jedním z hlavních činitelů naléhavosti jejího citového sdílení. Její malba je srozumitelná a laskavá, malířsky hodnotná. Proto se zcela organicky začleňuje do realistického proudu soudobé české krajinářské malby." Jako krajinářku uvádí malířku i kritik Lawrence Wells, MFA, který o jejím díle napsal: "Obrazy jsou dokumentem malířčiných zážitků, staly se záznamem jejího putování životem, navštívená místa díky zručnému vyobrazení prodchnula malířka zářící krásou. Smysl pro hru a tajemno má v její tvorbě nedílné místo. Stejně tak jako Chagall, Šafránková hýří hravými juxtapozicemi, na některých svých plátnech provokuje k zamyšlení. Přestože vzdává hold některým starým mistrům, její tvorba je stále svěží a vždy originální. Po návratu do vlasti Šafránková maluje českou krajinu se stejnými tropickými tóny, které objevila na svých cestách po Amerikách, Karibiku a Číně. Přesto se ale její zlatavá vize kalifornského slunce v kopcích jižních Čech nejeví nemístně. Zaoblené formy kopců, rybníky a fasády vesnických stavení rezonují jeden s druhým a vytvářejí stejný dynamický smysl radosti a rytmu jako v její dřívější tvorbě. V těchto obrazech jižní světlo sálá krajinou a jako vize zahřeje u srdce."